Jaké má mít osteokalcin hodnoty a proč je důležitý pro zdravé kosti?

Osteokalcin je látka bílkovinné povahy, kterou najdeme v kostech a zubech. Hned po kolagenu je nejzastoupenějším proteinem v kostní hmotě. Osteokalcin slouží k navázání minerálů a tím pádem je dobrý pro kvalitu kostní hmoty a zubů. Organismus ho produkuje sám přímo kostními buňkami.

K produkci osteokalcinu je důležitá přítomnost vitamínů K, D a C. Malé množství, které se dostává do krve, slouží jako ukazatel hodnot osteokalcinu v kostech. 

Osteokalcin - hodnoty a jak se měří

Jeho množství zjišťujeme odběrem krve. Důvodem bývá podezření na nedostatek minerálů v kostech a jiné neduhy obvykle spojené s přibývajícím věkem. U žen tu má značný vliv menopauza, při které dochází pod vlivem hormonálních změn ke zhoršené kvalitě kostí. 

Jaké má mít osteokalcin hodnoty?

Muži do 50 let: 14 – 42 µg/l

Muži nad 50 let: 14 – 46 µg/l

Ženy před menopauzou: 11 – 43 µg/luze 

Ženy po menopauze: 15 – 46 µg/l

Role vitamínu K

Jak jsme zmínili, pro osteokalcin jsou důležité vitamíny C, D a K. U vitamínu K bychom se rádi zastavili. Díky němu má totiž osteokalcin schopnost vázat vápník. Tento komplikovaný proces má za výsledek dobrou hustotu kostní hmoty a její odolnost a kvalitu. Vápník, který přijímáme ze stravy či výživových doplňků by se bez vitamínů nedovedl do kostí a zubů uložit. Čím jsme starší, tím více bychom na příjem vápníku měli dbát, jelikož pohybový systém a kostra trpí s věkem nejvíc.

Vedle toho pomáhá vitamín K ve správném procesu srážení krve. Tento vitamín je snad nejméně známý a přitom byla za jeho objev udělena Nobelova cena. 

Jak zajistit dostatek vitamínu K

V první řadě vždy doporučujeme pokrýt potřebnou dávku kterékoli živiny v rámci pestré stravy. Není to jednoduché, ale když se na svůj jídelníček zaměříte a vynasnažíte se jíst opravdu širokou škálu potravin, dopřejete svému organismu vše potřebné. 

U vitamínu K ale existuje potíž v tom, že jeho zdrojů je málo. Vitamín K1 obsahuje hlavně listová zelenina jako je špenát, kapusta nebo salát. Vedle toho jsou fajn brukvovité druhy zeleniny, brokolice nebo i rostlinné klíčky. U vitamínu K2 je to složité. Za větší zdroj jsou považované fermentované sojové boby, tzv. Natto. V menší míře pak kvašená zelenina a jiné fermentované produkty. Je jasné, že nic z toho nejíme ve velkém na denní bázi. Proto má spousta lidí nedostatek vitamínu K. 

Není proto od věci vitamín K2 doplňovat i s výživovými doplňky. Pro zdraví kostí to hraje významnou roli.